Kalkulačka schopnosti splácet

Splátku unese ten, komu po jejím zaplacení v rozpočtu ještě něco zbude — a kdo má zálohu na měsíc, kdy se něco pokazí. Tady si obě věci spočítáte.

Schopnost splácet má dvě stránky. Tou první je volný prostor v měsíčním rozpočtu — kolik vám zbývá poté, co zaplatíte běžné výdaje a stávající závazky. Tou druhou je finanční rezerva, ze které pokryjete měsíc, kdy se něco pokazí. Kalkulačka níže počítá tu druhou: jak velkou rezervu mít a za jak dlouho ji při svém tempu spoření naplníte.

Kolik mít v rezervě, než si půjčíte

Doporučená rezerva je 3–6 měsíčních fixních nákladů, u kolísavého příjmu spíš 9–12. Zadejte své náklady, úspory a tempo spoření.

Cílová rezerva

—

Zbývá doplnit

—

Doba do naplnění

—

Postup naplňování rezervy

Stav rezervy a počet pokrytých měsíců fixních nákladů ke konci vybraných měsíců.

Konec měsíce	Naspořeno celkem	Pokryje měsíců	% cíle
—

Orientační výpočet. Kalkulačka pracuje s fixními měsíčními náklady (nájem, energie, jídlo, splátky, pojištění, doprava). Nezohledňuje úroky z úložiště ani inflační znehodnocení rezervy během doby spoření. Doba do naplnění předpokládá konstantní měsíční odklad.

Jak odhadnout volný prostor v rozpočtu

Než vás zajímá rezerva, spočítejte si, kolik vám měsíčně reálně zbývá. Postup je jednoduchý: od čistého příjmu odečtěte fixní náklady (nájem, energie, jídlo, doprava, pojištění) a součet splátek, které už platíte. Co zůstane, je volný prostor, ze kterého by se dala uhradit nová splátka — a zároveň odkládat do rezervy.

Modelový příklad: domácnost má čistý příjem 35 000 Kč, fixní náklady 25 000 Kč a stávající splátku 3 000 Kč. Volný prostor je tedy 7 000 Kč měsíčně. Nová splátka by se do něj měla vejít s rezervou — ne ho spolykat celý, protože pak nezbude na nečekané výdaje ani na spoření. Čísla jsou ilustrační a slouží jen k vysvětlení principu.

Proč rezerva rozhoduje o schopnosti splácet

Splátku zvládnete v měsíci, kdy všechno klape. Schopnost splácet se ale pozná až ve chvíli, kdy přijde nečekaný výdaj nebo výpadek příjmu. Právě pro tyhle měsíce slouží rezerva — bez ní hrozí, že první problém budete řešit další půjčkou, a tím se dluh nabaluje. Proto má smysl rezervu řešit dřív, než si půjčíte, ne až potom.

Minimum bývá rezerva na 3 měsíce fixních nákladů — pokryje běžné výpadky.
Doporučení je 6 měsíců, pokud máte stabilní, ale jediný zdroj příjmu.
Vyšší rezervu (9–12 měsíců) ocení živnostníci a lidé s kolísavým příjmem.

Co výpočet nezohledňuje

Když z výpočtu vyjde, že rezerva chybí nebo že by nová splátka spolykala skoro celý volný prostor, je to signál počkat a situaci nejdřív urovnat. Jak posoudit únosnost splátky podrobněji a jak se poskytovatel na schopnost splácet dívá, rozebíráme u posouzení schopnosti splácet. Pokud už splácení vázne, klidně projděte možnosti u tématu co dělat, když na splátku chybí peníze.^[2]

Časté dotazy ke schopnosti splácet

Co znamená schopnost splácet?

Schopnost reálně platit splátky, aniž byste se dostali do potíží. Vychází z toho, kolik vám v rozpočtu zbývá po běžných výdajích a stávajících závazcích, a z toho, jestli máte rezervu na neočekávaný výdaj nebo výpadek příjmu.

Jak velkou rezervu mít, než si půjčím?

Obvyklé doporučení je rezerva ve výši 3–6 měsíců fixních nákladů. U nejistého nebo kolísavého příjmu se hodí spíš 9–12 měsíců. Rezerva pokryje měsíc, kdy přijde nečekaný výdaj nebo vypadne příjem, a brání tomu, abyste museli řešit krizi další půjčkou.

Jakou část příjmu by splátky neměly přesáhnout?

Jednotné pravidlo neexistuje, ale platí, že po zaplacení všech splátek vám má zbýt dost na běžný život i odkládání do rezervy. Když by součet splátek spolykal většinu volného prostoru v rozpočtu, je to signál, že je půjčka na hraně únosnosti.

Nahradí kalkulačka posouzení od poskytovatele?

Nenahradí. Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí schopnost splácet posoudit ze zákona, a to z vlastních podkladů včetně registrů. Kalkulačka je jen orientační pomůcka pro vaše vlastní rozhodování dřív, než žádost vůbec podáte.